Začínala jsem před 30 lety s Judo, když mi bylo 17 a po té cvičila Wado ryu. Mým
prvním senseiem v goju ryu byl Mike Lambert, který mě vedl jistou dobu a poté jsem byla pod vedením mého druhého senseie, George Andrewse, u kterého jsem byla 25 let, dnes cvičím pod vedením senseie Molyneuxe druhým rokem.
25 let pod vedením senseie George a teď najednou změna…proč?
Jak senseie George, tak sensei Ernie, mají rozdílný pohled na určité věci a mně je bližší ten senseie Ernieho, přesto senseie George respektuji a rozešli jsme se v dobrém.
Jste skutečně nejvyšší technický stupeň v IOGKF z řad něžného pohlaví?
Ne, nejsem jediná, jsme dvě. Nedávno úspěšně složila zkoušky ještě jedna z Dánska.
Živíte se karate profesionálně nebo pracujete jinde?
Pracuji v Londýně jako bankovní manager a po práci jsem ve svém dojo, 5 – 6 krát týdně.
Mohla by jste nám říct něco o Svém dojo ?
Moje dojo se jmenuje Tooting karate club (dle názvu místní lokality) a má kolem 100 lidí, kteří se týdně prostřídají, někdo chodí pravidelně, někdo občas, tak jak je to možné. Na tréninku se vždy sejde kolem 60 lidí…30 dětí a 30 dospělých v oddělených tréninkových jednotkách, kdy mi pomáhají i moji instruktoři. Já se podílím na výuce jak dětí, tak samozřejmě i dospělých.
Jak vypadají Vaše osobní tréninky?
Můj osobní trénink probíhá 2 hodiny 3 krát týdně, kdy cvičím sama a praktikuji intenzivní Hojo undo – šiši, nigri game, kongo ken, bambus, makiwaru, boxovací pytel, iši saši, kámen na údery…vždy v určitých cyklech se zaměřením se na základní techniky a vybranou katu a vždy tato cvičení střídám, např. při cvičení Shisochin otužuji nukite cuki údery do bambusového rákosu, dlaní provádím údery do makiwary apod…
V tréninku se soustředím zejména na základní techniky, jak v kihon, kihon ido, tak v kata a prokládám to s cvičením s pytlem.Např. zacvičím katu a pak jedu 100 technik do pytle a toto opakuji 10 krát v intenzivním tempu. V normálním tréninku je „1000“ technik, ať už kopů nebo úderů zcela běžná věc.
Kromě osobních sólo tréninků absolvuji rovněž jednou týdně ve svém dojo zápasnický trénink a ju – irikumi.
Jaká je Vaše nejoblíbenější kata?
Kururunfa, ale v poslední době jsem našla zalíbení i v katě Sesan.
Pracovat, vést tak velké dojo a tak intenzivně trénovat...co když jste utahaná a nechce se Vám?
Když jsem utahaná, tak se snažím to zintenzivnit o to více nějakým kardio cvičením, abych se probrala, trénuji o to tvrději a využívám i jiných netradičních pomůcek, jako je např. veslařský trenažér…
V současnosti máte 6.dan, plánujete v budoucnu další zkoušky?
Příští rok mi končí minimální čekací lhůta 7 let na další stupeň, ale nechám tomu zcela volný průběh, připravuji se na ni neustále…uvidím, co řekne až sensei Higaonna.
Letos jste prvně na našem „Gasshuku“, navštěvujete i jiné akce? A co Vaše návštěvy u senseie Higaonny?
Pravidelně navštěvuji všechna Evropská letní gasshuku, gasshuku pro černé pásy pořádané každým rokem většinou na Okinawě, jsem pozývána na různé semináře, nedávno jsem byla v Německu, a co se týče návštěv u senseie Higaonny, tak ho navštěvuji vždy v zimním období na dva týdny přímo v jeho dojo na Okinawě.
Teď trošičku odlehčíme, dělala jste vždycky jenom karate nebo i jiné sporty?
Kdysi jsem hrála pozemní hokej, praktikuji jógu, ale teď už se věnuji spíše jenom karate.
Co ráda posloucháte, když jste tolik na cestách?
Mám ráda Pink Floyd nebo Linkin Park…spíše takovou tvrdší muziku.
Co se Vám vybaví po této první návštěvě, když se řekne ČR?
…přátelská atmosféra lidí kolem, výborný trénink, krásná Praha…
Děkuji Vám za návštěvu i za zajímavý rozhovor, můžeme se v budoucnu těšit na Vaši opětovnou návštěvu?